sobota 22. dubna 2017

Práce s enneagramem - slovo na závěr

K enneagramu je třeba uvést důležité upozornění:

Enneagram, tak jak se dnes často užívá, je pavěda. Není divu, že jistá společnost, která jej v Čechách propaguje, si od společnosti českých skeptiků (Sysifos) vysloužila dokonce nechvalně známý "Bludný balvan" (2007). Pokud se podíváte na knižní vydavatelství, které u nás knihy o enneagramu vydávají, dostanete se do společnosti vydavatelství "Synergie", nebo dokonce narazíte na "Edici vědma", což je křesťanům více než podezřelé. Neměli bychom se enneagramu raději vyhnout? Vždyť za ním nestojí ani žádná zásadní vědecká analýza...

Na tomto blogu se zabývám křesťanským směrem enneagramu, který založil jezuita Bob Ochs, a který ve své knize Das Enneagramm – Die 9 Gesichter der Seele (Enneagram – 9 tváří duše) rozpracovali americký františkánský kněz a zakladatel charizmatické obnovy Richard Rohr spolu s německým evangelickým kazatelem Andreasem Ebertem. Tuto variantu praktikují někteří členové jezuitského řádu při výchově kněží. V této knize užívám i osobní zkušenost absolvování ročního studia enneagramu v rámci pastoračního kurzu pod vedením kazatele a docenta Willyho Webera (supervizor německé společnosti pro pastorální psychologii – DGfP a školitel klinické pastorace – KSA) tak, jak byl přednášen na Teologickém semináři svazu FeG (Der Bund Freier evangelischer Gemeinden) v německém Ewersbachu ve školním roce 1991/92. Ostatní, jak je dnes enneagram nekriticky užíván, odmítám, ba dokonce před ním v jistém smyslu varuji. Je třeba jej užívat jako utříděnou typologii člověka, čili v jeho základním významu, který není rozváděn do žádných mystických souvislostí.

Od poloviny osmdesátých let dvacátého století byla o enneagramu vydána řada publikací, z nichž část je výsledkem práce vybraných středověkých křesťanských řádů, navazující na otce pouště, část plodem humanistické psychologie. Je patrné, že ve své původní podobě zůstává slučitelný s křesťanskou tradicí duchovního doprovázení. Zároveň se ukazuje, že je kompatibilní s mnoha poznatky novověkých humanitních věd. Proto by snad mohl tvořit jakýsi most mezi psychologií a spiritualitou. Někteří ale upozorňují, že není potvrzen exaktním vědeckým způsobem. To nás musí vést k obezřetnosti.“


Slovo na závěr

Cílem enneagramu není škatulkování. Právě naopak! Při poctivém a důkladném studiu si uvědomíme, že z vlastních omezení máme vystoupit. Cílem těchto úvah není konstatovat, že každý z nás je nějak naprogramovaný, a proto snad už ani nemůže překročit vlastní stín. Pochopení přirozených stereotypů v myšlení a jednání nás má vést k odvaze z nich vyjít. Bylo by pohodlné složit ruce v klín a myslet si, že se už v ničem nemůžeme změnit.



sdílet:

0 komentářů:

Okomentovat

Sleduj blog e-mailem